Strona Główna   Kontakt   Warto przeczytać Jeste¶ 233276 go¶ciem.
 
Žofie Česká, rozená Maciejowska

Zakladatelka školy a kongregace Panen obětování Nejsvětější Panny Marie
(Congregatio Virginum a Praesentatione Beatae Mariae Virginis)




   Dějiny církve od starověku až do dnešní doby jsou bohatý krásnými příklady osob zasvěcených, které projevovaly a projevují snahu o svátost pedagogickou prácí, ukazujic zároveň svátost jako cíl výchovy. Mnozí z nich , pracujic jako vychovatele, skutečně dosáhli dokonalosti lásky. Je to jeden z nejcennějších dárků, jež osoby zasvěcené mohou také dnes věnovat mláděži, vychovávajic a obklopujic ji láskou. [Postsynodalní Adhortace Apoštolská Svatého Otce Jana Pavla II “Vita Consecrata“ 96]

   Svatý Otec se obrátil na členy institutů zasvěceného života, které se věnují vychovatelské práci s vřelou prosbou, aby zůstali věrní své prvobytné charismě a svým tradicim, zachovávajic vědomí, že jedním z nejvýraznějších projevů lásky k chudým jsou činnosti, které mají za účel zbavéní lidí té neobvykle citelné formy chudoby jakou je nedostatek kulturnich a duchovních útvarů [Vita Consecrata 97]

   Jedna z těch, které se plně a horlivě věnovaly vychovatelské práci, je služebnice Boží Žofie Česká, rozená Maciejowska. Narodila se v Polsku v roce 1584 jako dcera Matouše Maciejowského a Kateřiny, rozené Lubowiecké, patřící ke středně bohaté šlechtě malopolské z okolí Krakova a Sandoměře. Měli četné potomstvo: pět synů a čtyři dcery. Žofie byla v pořadí třetí. Jak bývalo zvykem tehdejší doby, vdala se již v 16 letech za Jana Českého a přijala manželovo jméno. Manželství trvalo jenom 6 let. Žofie ovdověla ve věku 22 let, bezdětná, krásná a bohatá. Také ji mnozí chtěli za manželku, ale ona se již podruhé nevdala. Svůj život nadále zasvětila milosrdenství, zvláště se pak věnovala ubohým a opuštěným děvčatům. V letech 1621 – 1627 vytvořila ze svých domů ve Špitální ulici č.18 v Krakově sirotčince a vychovatelský institut pod názvem Panenský dům obětování Nejsvětější Panny Marie, nazývan také Důmem Sirotků. Tomuto dílu věnovala veškerý svůj majetek, řízena láskou k Bohu a péčí o spásu lidské duše. Její zásluhou tak vznikla v Polsku první organizovaná škola pro výchovu i těch nejchudších děvčat. V té době dívčí školy vůbec neexistovaly. Děvčata byla vychovávána pouze vlastními matkami. V bohatších rodinách působili soukromí učitelé nebo byla jejich výchova zajišťována v klášteřích. Děvčata z chudých rodin a siroty tuto možnost neměly.

   Období, ve kterém žila, bylo těžké, poznamenané velkým počtem umírajících, častým hladem, nemocemi, katastrofální neúrodou a válkami. Bylo mnoho sirotků bez životních prostředků, závislých jedině na milosti příbuzných, nucených žít žebrácký a občas i nemorální život. Žofie Česká chtějíc zabránit těm ohrožením, a v důsledku lidskému utrpení, věnovala celý svůj majetek a zbytek svého života snaze dát sirotkům a chudým dětem dobrou výchovu a výuku už od nejmladšího věku a tak je připravit nejen do života pozemského, ale i věčného. Stála včele založených institucí a byla nejen představenou, vychovatelkou, ale i učitelkou. Se značnou vytrvalostí dělala vše pro to, aby její dílo mělo materiální a právní zabezpečení. Tak 31. května 1627 vydal biskup krakovský Martin Szyszkowski dekret a zakládací listinu, 24. května 1633 tuto listinu potvrdil jménem svatého stolce nuncius Honorat Visconti a 30. června 1633 polský král Vladislav IV. Waza.

   Tak vznikl náboženský institut s řeholní funkcí i když se v podstatě o řeholi nejednalo. Protektorem tohoto institutu byl vždy biskup krakovský a duchovní péči plnili jezuité z nedalekého kostela sv. Barbory v Krakově.

   Služebnice Boží, Žofie Czeská, chtěla však tomuto svému dílu zajistit trvání i pro příští věky a proto se snažila o získání statutu řeholní kongregace, jejímž cílem je výchova a výuka děvčat. V té době se jednalo o novou věc, protože takové kongregace apoštolského rázu bez papežské klauzury, v církvi téměř neexistovaly.

   Schválení a tak završení svého díla se již nedočkala. Bůh ji povolal na věčnost 1. dubna 1650, majíc pověst svaté a byla pohřbena ve farním kostele Matky Boží v Krakově.

   Kongregace Panen obětování Nejsvětější Panny Marie (Panny prezentky), vzniklo až po její smrti. Biskup krakovský, Ondřej Trzebicki, schválil stanovy kongregace dne 13. ledna 1660. Byly zpracovány na základě konstituce stejného druhu instituce, jakou je Konservatoř sv. Eufémie v Římě. Úvod služebnice Boží, Matky Žofie Czeské, k těmto konstitucím, je její závětí a svědectvím živé víry zvláštní lásky k Bohu. Tam totiž stanovila jednoznačně cíl a úmysl svého jednání, jako odpověď na Boží výzvu k výchově děvčat. Obrazně to vyjádřila takto: Bůh nic od vás nepotřebuje, nicméně potřebuje nás pro ty nejmenší, se kterými se ztotožňuje. Matka Žofie Czeská byla přesvědčena, že pomáhá děvčatům v tom, co je pro ně nejdůležitější –v cestě ke spáse a svatosti. Chtěla vše věnovat Bohu a jak sama řekla – Bůh, jako pán všech věcí, nepotřebuje od nás žádné dary, ale chce abychom je dávali my jeho přátelům, sluhům, sirotkům a dětem tak, jako bychom je dávali jemu samotnému. Proto věnovala celý svůj život nejvíce strádajícím. Zvolila jsem si ty nejmenší děti a sirotky, to znamená ta ubohá děvčata, aby je dobře vychovala (…).

   Svůj duchovní život Boží služebnice založila, na eucharistii a mariánské pobožnosti. Zvláště si oblíbila tajemství Mariina obětování ve svatyni a proto zvolila právě Marii za patronku svého díla a vzor úplného obětování se Bohu. Z tohoto tajemství, které latinsky zní “praesentatio“, pochází název řeholní komunity, založené Boží služebnicí – kongregace Panen obětování Nejsvětější Panny Marie, čili Panen prezentek (liturgická vzpomínka je dne 21. listopadu). Tajemství Mariina obětování v sobě skrývá velmi hluboký obsah. Je totiž tajemstvím odevzdání se Bohu. Podle tradice církve byla Marie, ještě jako malé dítě, obětována v jeruzalémském chrámu. To znamená, že přinesla sama sebe jako oběť Bohu. My bychom měli dělat totéž. Je to základ každého lidského konání, které začíná křtem svatým a doplňuje se skrze řeholní sliby. Je třeba odevzdávat Pánu Bohu vše, čím žijeme, co děláme, co cítíme – prostě kdo jsme. Jestliže toto bude způsob našeho duchovního života, budeme se stávat stále větším darem pro Boha. Tomu nás učí Panna Maria v tajemství obětování, které bylo její cestou k Bohu. Toto je také hlavní idea v řeholním životě kongregace Sester prezentek, jejichž povoláním je nejenom neustálé přetrvávání v Boží přítomnosti na modlitbě, v práci a utrpení, ale také v pomoci mladým lidem v prožívání své vlastní prezentace, to znamená setrvání v Boží přítomnosti. Bůh je láska a my na tuto lásku odpovídáme naší láskou. Takto charakterizoval spiritualitu Sester prezentek kardinál Karel Wojtyla, současný papež Jan Pavel II. ještě v době, kdy byl biskupem v Krakově na stolci sv. Stanislava, ve svých listech a homíliích určených sestrám Kongregace k jejich hlavnímu svátku.

   Služebnice Boží Matka Žofie Czeská měla za života i po smrti pověst svaté. Vzpomínka na její velikou lásku k Bohu a citlivost na lidskou bídu přetrvala do dnes. Dne 1. Dubna 1995 v Krakově byl zahájen Jeho Eminencí Kardinálem Františkem Macharskim Metropolitou Krakova kanonicky proces k prohlášení heroičnosti ctnosti a pověsti posvátné Matky Žofii. Dne 20. listopadu 1997 diecézní proces byl uzavřen a akta byla předána svatému stolci. Ostatky služebnice Boží se nyní nacházejí v boční kapli kostela sv. Jana 7 v Krakově (kaple sester prezentek).

   Kongregace Panen Obětování Nejsvětější Panny Marie pokračuje i dnes v jejím díle – výchově dětí a mládeže v Polsku, vedením školky, školy a koleje. Sídlo je ve ulici sv. Jana č. 7 v Krakově, kde je umístěno i sídlo licea a gymnázia. V domě č. 18, ve Špitální ulici, je pak zřízena kolej pro děvčata. V poslední době, ve shodě s duchem kongregace, byla započata i apoštolská práce mezi dětmi a mládeží na Ukrajině (Rohatyn, Lipówka, Halicz, Chodorów, Nowosiółki, Bukaczowce, Bursztyn, Staszowa Wola, Podolle).

   Mulierem fortem quis invenient? Kdo najde ženu odvážnou? – ptá se Písmo svaté. Boží služebnice Žofie Czeská byla nejenom "fortis" leč "valde prudens" – velmi rozumná. Vytkla si vznešený cíl a s odvahou ho realizovala. Spojila přitom v jedno hlubokou víru a lásku k Bohu a bližnímu. Modlíme se, aby nám Bůh dal milost církevního uznání heroičnosti její ctnosti a svátosti života tak, aby mohla být prohlášena za patronku učitelů a vychovatelů dětí a mládeže“ (citát P. Prof. B. Przybyszewski).


Modlitba za rychlou beatifikaci


   Bože, který jsi Láska sama, Ty ve své dobrotě dovoluješ lidem mít podíl na plnění Tvých spasitelných plánů. Děkujeme Ti za dary, kterými jsi obdařil Boží služebnici, Žofii Czeskou, která se Ti úplně obětovala a věnovala svůj život ubohým dětem a sirotkům, po vzoru Panny Marie obětované v jeruzalémském chrámu. Skrze ni, povolal jsi Bože v Církvi novou řeholní rodinu ve službě vyučování a výchovy dětí a děvčat.

   Všemohoucí a milosrdný Bože, dej jí, prosíme, chválu blažených, abychom měli v ní vzor a přímluvkyni ve snaze výchovy a vyučování nových generací, jak v rodině, tak ve škole, na základě Kristovy pravdy a lásky, který s Tebou v jednotě Ducha svatého žije a kraluje po všechny věky věků. Amen.


Modlitba vychovatelů


   Pane Ježíši Kriste, Božský učiteli, Ty jsi s láskou přijímal děti a ujistil jsi nás, že kdo příjme jedno takové dítě, přijme Tebe samotného a také jsi s láskou přijal mladého člověka s jeho otázkou po smyslu života.

   Pokorně Tě prosíme, na přímluvu Tvé služebnice Žofie Czeské, která z lásky k Tobě odevzdala všechno pro sirotky a ubohé a věnovala se plně jejich výchově a vyučování, dej nám moudrost a lásku k vedení těch, kteří jsou svěřeni do naší péče. Nauč nás jít po stopách Tvé služebnice Žofie a tak uskutečnit Svatým otcem velice vytouženou a nabízenou “civilizaci lásky a života“. Amen


Modlitba za vyprošení milosti


   Bože nekonečné milosti a milosrdenství, Ty nám každodenně uděluješ potřebné milosti k vytrvalému následování ukřižovaného Ježíše. V pokoře chceme zpívat píseň vděčnosti za to, že jsi vyvolil Tvoji služebnici, Matku Žofii Czeskou. Ta z lásky k Tobě a pro spásu lidských duší, realizovala své povolání ke svátosti skrze zřeknutí se plně pozemských věcí a odevzdání se výuce a výchově nejchudších dětí.

   Prosím Tě Pane, za vyzdvihnutí Tvé služebnice Žofii České ke chvále oltáře a na její přímluvu o milost ...........(vyjmenovat), o kterou s vírou a důvěrou žádáme. Skrze Krista Našeho Pána. Amen.


Poděkování za obdržení milosti na přímluvu Služebnice Boží, Matky Žofie Czeské prosíme zasílat na adresu:


Kongregace Panen Prezentek
(postulator procesu)
ul. ¶w. Jana 7
31-017 Kraków, Polsko


Fotografie:

1. Kostel sv. Jana Křtitele a sv. Jana Evangelisty v Krakově, kde se nachází generální dům kongregace (Sestry prezentky) >>

2. Dům Služebnice Boží Žofie Czeské ve Špitální ulici v Krakově, ve kterém založila školu pro děvčata >>

3. Podpis a pečeť Služebnice Boží Žofie Czeské na dokumentu z roku 1631 >>

4. Obraz Nejsvětější Marie Panny od Výkupu otroků – Matky Svobody, v kostele sv. Jana v Krakově který zvláštním způsobem uctívala Služebnice Boží. Obraz byl korunován papežskými korunkami biskupem Karolem Wojtylou dne 9. května 1965 >>

5. Ostatky Služebnice Boží Žofie Czeské v boční kapli kostela sv. Jana v Krakově >>

6. Obraz Obětování Panny Marie >>

7. Školy sester prezentek – lyceum a gymnázium v Krakově a lyceum a gymnázium Jana Pavla II. v Rzeszově >>

8. Zahájení kanonického beatifikačního procesu Služebnice Boží Žofie Czeské, dne 1. dubna 1995 >>

9. Ukončení kanonického beatifikačního procesu Služebnice Boží Žofie Czeské na úrovni diecéze, dne 20. listopadu 1997 >>

s. Renata G±sior
tłumaczył Ks. Henryk Kuman, MS
Joanna Korbut, UJ

Schváleno Biskupstvím v Krakově, dne 25. května 2001. L. 1424/2001
Bp Jan Szkodoń, Wikariusz Generalny, Cenzor
Ks. Prof. dr hab. Jan Dyduch, Kanclerz Kurii